|
|
Paliativní péče versus student ZSF
LUDAČKOVÁ, Helena
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou paliativní péče ve vztahu ke studentům Zdravotně sociální fakulty Jihočeské university. Konkrétně ke studentům programu všeobecná sestra a ošetřovatelství. Úmyslně není v této práci blíţe rozebírána specializovaná paliativní péče, problematika hospiců a dalších specializovaných zařízení. Zde paliativní péče funguje dobře a bylo o ní napsáno mnohé. Většina studentů však vykonává odborné praxe z větší části na odděleních nemocnic, nebo jsou v nemocnicích zaměstnáni. Proto je práce věnována převáţně paliativní péči obecné, která by měla být součástí kaţdého zdravotnického zařízení. V České republice je totiţ nejčastějším místem úmrtí, podobně jako v jiných evropských zemích, z 60% akutní nemocnice a z 9% nemocnice dlouhodobé péče. Teoretická část práce se věnuje historii světové i české paliativní péče a jejímu vývoji do současnosti. Jsou zde stručně popsány obě úrovně paliativní péče, obecná a specializovaná, tak jak se dnes doporučuje s nimi pracovat. Dále se práce zmiňuje o kompetencích sestry v paliativní péči a o některých specifických potíţích a potřebách nevyléčitelně nemocných. Tyto potřeby jsou rozděleny na tělesné, psychické, sociální a spirituální, přesto, ţe se někdy úzce prolínají. Práce měla stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti a povědomí studentů o paliativní péči a druhým cílem bylo zjistit, jaké mají studenti zkušenosti s paliativní péčí a jaké pocity u nich toto téma vyvolává. Ve výzkumné části byl pouţit kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník. Respondenti odpovídali na 30 otázek. 12 otázek bylo uzavřených, 9 otázek otevřených a 9 polouzavřených. Osloveny byly studentky prvního aţ třetího ročníku bakalářského studia programu všeobecná sestra, oboru ošetřovatelství, prezenčního i kombinovaného studia a studentky magisterského programu ošetřovatelství, oboru ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech, také obou forem studia v obou ročnících.
|
|
|
Problematika integrace rodiny do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí
HLAVÁČKOVÁ, Kateřina
Teoretická část sestává z šesti kapitol: Závěr života a umírání, Paliativní péče, Multidisciplinární tým domácího hospice, Specifika péče o pokročile nemocného pacienta v domácím prostředí, Rodina a pečující a Péče o umírající v České republice Druhá, praktická část, sestává z kvalitativně kvantitativního výzkumného šetření, které mělo tři cíle. Prvním cílem bylo definovat potřeby rodinných příslušníků pečujících v domácím prostředí o terminálně nemocného člověka. Druhým cílem bylo definovat dovednosti sester potřebné k saturaci potřeb rodinných příslušníků pečujících o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí a posledním cílem bylo na základě zjištěných výsledků vymezit to, co v současné péči chybí. V kvalitativní části výzkumného šetření byly stanoveny následující výzkumné otázky: 1. Které faktory vedou k rozhodnutí rodiny zapojit se do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí? 2. Které faktory brání integraci rodiny do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí? 3 Jaké dovednosti jsou pro sestru nezbytné v procesu integrace rodiny do péče o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí? Výzkumný soubor kvalitativní části šetření tvořilo šest respondentů, kteří měli zkušenost s péčí o umírajícího nemocného v domácím prostředí. Výzkumnou metodou této části práce byl polostrukturovaný rozhovor, který sestával ze šesti otázek. Otázky byly zaměřeny na období péče o umírajícího člena rodiny v domácím prostředí. Z výsledku výzkumu lze vyvodit následující hypotézy: 1. Poskytnutí informací v rámci edukace laickým pečujícím před propuštěním terminálně nemocného klienta do domácího ošetřování přispívá k jejich aktivnímu zapojení se do péče o něj. 2. Participace mobilního hospicového týmu na péči o terminálně nemocného klienta v domácím prostředí přispívá k saturaci potřeby jistoty a bezpečí pečujících. Na počátku kvantitativní části výzkumného šetření byly stanoveny následující hypotézy: 1. Překážkou rozhodnutí pečovat o nevyléčitelně nemocného člověka v domácím prostředí je respondentův pocit neschopnosti aktivně se do péče zapojit. 2. Překážkou rozhodnutí pečovat o nevyléčitelně nemocného člověka v domácím prostředí je ohrožení ekonomické situace respondenta. 3. Využití odborných služeb v péči o nevyléčitelně nemocného člověka v domácím prostředí je podmíněno znalostí o jejich existenci a o rozsahu služeb, které poskytují. Výzkumný soubor tvořilo 198 osob z řad široké veřejnosti. Data byla sebrána pomocí dotazníku. Otázky dotazníku zjišťovaly připravenost respondentů rozhodnout se pro péči o nevyléčitelně nemocného příbuzného v domácím prostředí a jejich informovanost o existenci institucí poskytujících paliativní péči v domácím prostředí. První dvě hypotézy byly na základě výsledků dotazníkového šetření potvrzeny, třetí hypotéza potvrzena nebyla. Na podkladě výsledků práce byl vytvořen manuál pro všeobecné sestry ?Péče o umírajícího klienta v domácím prostředí? a ?Informační leták pro laiky? rozhodující se pečovat o svého blízkého v domácím prostředí, které jsou součástí této práce.
|
|
|
Možnost nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné
JANEČKOVÁ, Zuzana
Práce je psána na téma Možnost nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné. Teoretická část diplomové práce je jakýmsi uceleným přehledem o možnostech nabídky ošetřovatelské pro nevyléčitelně nemocné. Na podkladě dat shromážděných v této části práce jsem se pokusila vytvořit jakési schéma, které výše zmíněné možnosti zpřehlední. Toto je v práci přílohou č.1. Praktická část je zpracována jako kvalitativně-kvantitativní šetření. Zaměřila jsem se v ní jednak na legislativu České Republiky a statistická data související s tématem a dále pak na míru informovanosti pacientů/klientů a všeobecných sester o možnostech nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné. Z mnou stanovených hypotéz vztahujících se k dané problematice se první ({\clq}qNabízená ošetřovatelská péče nevyléčitelně nemocným v České Republice odpovídá jejich potřebám.``) potvrdila, ostatní dvě ({\clq}qVeškeré možnosti ošetřovatelské péče poskytované nevyléčitelně nemocným jsou pro ně dostupné.`` a {\clq}qNevyléčitelně nemocní jsou informovaní o možnostech nabídky ošetřovatelské péče, kterou v rámci svého onemocnění mohou využít.``) byly vyvráceny. . V práci jsem si stanovila tři základní cíle: 1. Zjistit jaké jsou možnosti nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice, 2. Zjistit dostupnost ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice a 3. Zjistit míru informovanosti nevyléčitelně nemocných o možnostech využití pro ně vhodné ošetřovatelské péče, které jsem naplnila. V teoretické části práce jsem uvedla, jaké jsou možnosti nabídky ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice, kvalitativně kvantitativním šetřením jsem pak došla k závěru, že dostupnost ošetřovatelské péče pro nevyléčitelně nemocné v České Republice neodpovídá jejich potřebám a že míra informovanosti nevyléčitelně nemocných o možnostech využití pro ně vhodné ošetřovatelské péče je nedostatečná. Výsledky diplomové práce vedou k následujícím doporučením: Pokračovat ve vývoji paliativní péče a tuto začít vnímat nejen jako péči o onkologicky terminálně nemocné; zaměřit se na zlepšení informovanosti nevyléčitelně nemocných o možnostech nabídky ošetřovatelské péče, které jim lze poskytnout (v současnosti sociální sestra, všeobecná sestra, mohou i dobrovolníci, v budoucnu sestra case managerka-poradkyně) a podporovat rozvoj komunitního ošetřovatelství v České republice.
|
|
|
Domácí hospicová péče
KOHOUTOVÁ, Lucie
Umírání a smrt jsou témata, o nichž většina lidí nechce příliš hovořit. Přesto jsou to události, které se dotýkají každého člověka, a je tedy nutné, zvláště ve zdravotně sociální oblasti, se jimi zabývat. Tato bakalářská práce se soustřeďuje na zjištění překážek, s nimiž se potýkají osoby, které by o své umírající blízké chtěly pečovat v domácím prostředí. Cílem práce není vymezit veškeré možné překážky bránící domácí péči o umírajícího, ale spíše zprostředkovat pohled osob, které by měly zájem tuto péči realizovat. Teoretická část obsahuje základní informace o hospicové péči, dále podrobnější charakteristiku domácí hospicové péče a pozornost je věnována též rodině jako hlavnímu činiteli této péče. Výzkumná část práce je pojata formou kvalitativního výzkumu a jako technika sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Soubor osob, s nimiž byly vedeny rozhovory, tvořilo patnáct rodinných příslušníků klientů Ošetřovatelského centra Tereza v Praze 10. Vzhledem k výše popsanému cíli práce byla formulována tato výzkumná otázka: S jakými překážkami se potýkají rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocného, pokud mu v terminálním stádiu onemocnění chtějí poskytovat péči v domácím prostředí? Odpověď na ní tvoří tento výčet překážek: fyzická náročnost péče, narušení rodinných vztahů, nemožnost zajištění kontinuální péče o nemocného, finanční náročnost péče, psychická náročnost péče, nemožnost poskytování odborné zdravotnické péče, bariérovost bydlení a zhoršení péče o hygienu nemocného. Jedním z dílčích cílů práce bylo zjistit jaké je povědomí o domácí hospicové péči. Z výzkumu vyplynulo, že povědomí je nedostatečné. Pouze tři z patnácti dotazovaných dokázali tuto formu péče charakterizovat. Domácí hospicová péče je potřebnou složkou péče o umírající, měl by tedy být kladen důraz na její rozšíření budováním kvalitní sítě domácích hospiců i odstraňováním překážek, kvůli nimž mnozí tuto péči nerealizují. Ani jedno ani druhé není možné bez rozšiřování povědomí mezi širokou veřejností.
|
host ::
RSS.